Rokytnice-Mikuláš
Tak jako každý rok jsme vyrazili za Mikulášem, andělem a čertem do Rokytnice. Na horách je již od půlky listopadu sníh, takže jsme věděli, že si zaroveň i chlapi zalyžují a tajně doufali, že hlášená obleva a déšt se horám vyhne.
Nevyhnulo. V sobotu ráno jsme se vzbudili do deště, ale nikoho z chalupy to neodradilo a všichni vyrazili na svah. Pořídili se 3hodinové permice a jezdilo do promoknutí. Maminka s Eliškou se vyrazily na chlapy podívat a Eliška vyzkoušela poprvé boby. Ze začátku bylo same neci, ale pak se vozila ráda. (V neděli se už na bobech nedala udržet a ze bobů znělo jenom neci, neci a vždy začala vystupovat jako důkaz, že to myslí vážně.
Chlapi lyžovali statečně a Filípkovi to s novými lyžičkami šlo moc dobře, ikdyž po srážce z minulého týdne jezdil ze začátku opatrně.
Po setmění jsme začali vyhlížet ty čerty, až nakonec dorazili a byli moc prima. Eliška je uvítala trůněním na nočníku a brekem. Zažila první den bez odpoledního spánku, jak se nemohla čertů dočkat:-) Filípek byl v pohodě než ho Mikuláš pozval a chtěl po něm básničku. Měl připravenou velmi pěknou písničku, ale přes stydlivost Filípka ji bohužel neslyšel pořádně ani sám Mikuláš. Písnička to byla velmi pěkná a protože ji Filípek naučil maminku i tatínka v autě, připíši ji přídavkem:
Děda dříma na židli,Bába míchá povidly
Jejich vnouček, to je klouček
nese švěstky přes palouček
babi míchej, dědo vstaň
švestek je tam plná stráň
V neděli nepršelo, tak si chlapi užili pěknou lyžovačku az do 15:30 a chalupu jsme opouštěli úplně poslední v 18:00.
Filípek už jezdil i po hranách a dělal velké oblouky a tatínek na něj byl moc pyšný.
Komentáře jsou uzavřeny