Rodinka vyrazila do kina+ Eliška slaví svátek
Tak nastal den D a vyrazili jsme s dětmi do kina. V Hostivaři mají dětský festival, tak jsou lístky jenom za 69,-kč, jsme o víkendu doma a Eliška má k tomu ještě svátek, tak rozhodnutí bylo skoro jasné. Nejdříve to vypadalo na krtečka, ale poté jsme usoudili, že Eliška zvládne normální představení a vyrazili jsme tedy na Divoké vlny. Děti si to užili, Eliška bez problémů vydržela a protože to bylo o serfařských tučnácích, tak si na své přišel i tatínek. Poté jsme ještě shlédli několik kousků kejklíře Váši Pupa a vyrazili domů dělat kašičku s řízkem, kterou si Filípek objednal už týden dopředu. Oběd se povedl, Eliška vyrazila do postýlky a chlapi na tenis, no prostě hezký rodinný den.
Včera Eliška slavila svátek a den to byl také povedený – Eliška dostala růžový kočárek, růžový malý batůžek se spoďárkama, sponečky do vlasů, růžové tepláčky, knížku, prut a rybičky na chytání a dárky se jí moc líbily a měla z nich velkou radost. Batoh a tepláčky za celý večer už nesundala a ve sponečkách dokonce spala. Filípek chytal rybičky, Eliška je dávala do batůžku a bylo o zábavu postaráno. Tatínek upekl pizzu k večeři, takže hlady jsme rozhodně nestrádali.
Sucháč 2008, Filípek vylezl na svoji první pískovcovou věž
Jako každý rok, i tentokrát se konala u Rýšovců tradiční podzimní slezina. A ačkoli je zvykem, že počasíbývá spíš horší, než lepší, tak letos se podařilo načasovat na víkend téměř dokonale.
Z tradičních účastníků chyběli pouze Jardovci, takže jsem se na chalupě v Sucháči nakonec sešli s Baloušovcema, Jeníčkovcema, Horalem a Rýšovcema.
Sobotu jsme strávili společným výletem po Jestřabích horách. Hlavním tahákem byl nejvyšší vrchol Žaltman (741 m, pvodně Hexenstein) s jeho největší atrakcí, asice kovová rozhledna, ze které byl nádherný výhled do kraje.
Druhým tahákem byla pak hospoda, kde měli úžasnou polívku a palačinku.
V neděli jsme se vypravili na horolezeckou výpravu. Účastnili se jí Filípek, Honzík, Anička, Petra, Tomáš, Horal, Rýša a Martin. Maminka s Eliškou a Káča s Kubíkem a Terezkou šli kousek s námi a pak pokračovali výletní trasou po výhledech směrem do Sucháče.
My jsme si sešlo do Jelení rokle a Rýša vybral krásnou skalní věž, která se jmenuje Orlíček a vede na ní pěkná cesta, která začíná traverzem s jemnými chyty doleva, pak se jde po kyzech nahoru na polici a na závěr se leze rajbasem na vrchol. Jmenuje se Kyzová a klasifikace je 3.
Filípek se tu pochlapil a tak sice s dopomocí, ale díky své bojovnosti nakonec vylezl až nahoru na vrchol a poprvé v životě si mohl užívat krásných pocitů z eforie na běžným smrtelníkům nedostupné věži, na které si podával ruku s ostatníma horolezcema, kteří tam vylezli. Očička mu jen zářila.
A aby to měl dotažené, tak si z Orlíčka uděla i svoje první samostatné slanění.
Rozdělili jsme se pak na dvě skupiny, Martin s Rýšou lezli dále a zbytek šel na výlet, stíhat Janu s Káčou a dětmi. S Rýšo jsme pak ještě vylezli na Orlí Hnízdo (7b), Zaječí (cesta pro Petru 5), Inkognito (údolní 6) a Bubáka (cesta strachu 6-).
Filípek si vybírá koníčky
Jak už tomu každý rok bývá, zeptali jsme se na začátku školního roku opět Filípka, jaké koníčky by chtěl dělat. Vybral si plavání, fotbal a tenis. Naštěstí si už nevzpoměl na hokej, o kterém mluvil v létě, protože ten už bychom opravdu nikam nenacpali.
Takže Filípkovo týdenní koníčkovej rozvrh vypadá následovně:
Po: 15:40-16:20 – plavání, 17:00-18:00 – tenis
Út: 16:00-17:00 – fotbal
St: 17:00-18:00 – tenis
Čt: 9:00-9:40 – plavani, 16:00-17:00 – fotbal
Vypadá to jako pěknej zápřah, ale na Filípkovi to rozhodně není znát. Spíš se ještě po tréninku potřebuje vyběhat. Maminka by mohla vyprávět.
Eliška - plaváček a cyklista
S novým školním rokem začalo i plavání v Juklíku, a protože jsme začali plánovat Reunion, tak začala Eliška chodit i na přednáhrady, takže chodí dvakrát týdně.
Jenže ani to jí není dost. A tak si vymohla na tatínkovi, že by chtěla ještě ve středu na další plavání.
Pikantní to bylo ještě díky tomu, že Eliška jako první aktivitu dnes absolvovala svůj první cyklovýlet. Nasadila si Filípkovo přilbu, taťka jí donesl kolo na křižovatku a Eliška s taťkou v zádech vyrazila.
Zprvu si taťka myslel, že to bude jen popojížďka z jedné strany ulice na druhou a zpátky, ale Eliška se do toho obula, a tak se z toho stal více než hodinová projížďka. A to hlavně díky tomu, že pokaždé, když dal taťka Elišce na výběr, kudy pokračovat, vybrala si delší trasu.
Takže pro znalé trasa: od křižovatky Kloboučnická k Oáze, pak zadem k přechodu u školky, doleva k podjezdu, podél Botiče celou trasu až za školu, pak ke Komerční Bance a podél obchodů do kopečka až k nám na křižovatku.
Eliška si to ještě chtěla prodloužit, ale nakonec si vzpoměla ještě na to plavání a rázem měla jasno. Jelo se na Barandov.
Jenže tam bylo zavřeno, a tak i přes to, že Eliška Podolí nemá příliš v lásce, nakonec raději než den bez plavání, zvolila to Podolí.
Lístek tu prodávají minimálně na 1,5 hodiny a to jsem byl přesvědčenej, že namůžeme vydržet. Nakonec jsem se přepočítal a turniketem zpět jsme ve spěchu procházeli přesně poslední možnou minutu. Eliška si to opravdu neskutečně užívala a přeplavat cca 40m bazénu s ježečkem jí nedělalo příliš velké potíže.
Filípek nastoupil do školky do třetí třídy
Tak zase začal školní rok. Filípkovo starou třídu rozdělili a půlka šla do trojky a půlka do čtyřky. Filípek tak bude mít spoustu nových spolužáků. kamarádů asi ne, protože jak říká, tak mu stačí jeden. A tím je teď Víťa.
Taky má novou značku, takže po sluníčku v první třídě, dráčkovi ve druhé třídě má bubínek ve třetí.
Eliška začíná mít smysl pro humor
Filípek dneska říká Elišce ” Když něco řekneš, tak dostaneš” (myslel tim samozřejmě ránu). Eliška se na něj usmála a říká “Bonbón”?
Eliška se sama obléká
Tak si představte, že se nám Eliška sama oblékla. Maminka před ní položila věci s tím, že ji až přijde ze záchoda oblékne. A co myslíte, že se nestalo?
Už nebylo koho oblékat. Téměř všechno si Eliška oblékla sama a dokonce zvládla i správné pořadí a strany oblečení.
Jenom ponožky jí ještě úplně nejdou.
Budeme mít pizizubku
Představte si, že Filípek přišel s tím, že mu jdou nějak špatně vyčistit přední zuby. Taťka se tedy pustil do čištění a zjistil překvapivou skutečnost: přední zoubky se totiž začínaly Filípkovi kývat!
Takže už brzo budeme mít doma pizizubku!
Filípkův první podpis
Filípek se dneska rozhodl, že si podepíše výkresy a začal. Má zkratku FIMI, kterou trénoval, ale má tendence psát zprava do leva, tak jak sám poté říkal napsal tedy vlastně 7IMI. No a poté zkusili s tatínkem poprvé napsat FILIP a slavilo to velký úspěch!
Rokytnice-Mikuláš
Tak jako každý rok jsme vyrazili za Mikulášem, andělem a čertem do Rokytnice. Na horách je již od půlky listopadu sníh, takže jsme věděli, že si zaroveň i chlapi zalyžují a tajně doufali, že hlášená obleva a déšt se horám vyhne.
Nevyhnulo. V sobotu ráno jsme se vzbudili do deště, ale nikoho z chalupy to neodradilo a všichni vyrazili na svah. Pořídili se 3hodinové permice a jezdilo do promoknutí. Maminka s Eliškou se vyrazily na chlapy podívat a Eliška vyzkoušela poprvé boby. Ze začátku bylo same neci, ale pak se vozila ráda. (V neděli se už na bobech nedala udržet a ze bobů znělo jenom neci, neci a vždy začala vystupovat jako důkaz, že to myslí vážně.
Chlapi lyžovali statečně a Filípkovi to s novými lyžičkami šlo moc dobře, ikdyž po srážce z minulého týdne jezdil ze začátku opatrně.
Po setmění jsme začali vyhlížet ty čerty, až nakonec dorazili a byli moc prima. Eliška je uvítala trůněním na nočníku a brekem. Zažila první den bez odpoledního spánku, jak se nemohla čertů dočkat:-) Filípek byl v pohodě než ho Mikuláš pozval a chtěl po něm básničku. Měl připravenou velmi pěknou písničku, ale přes stydlivost Filípka ji bohužel neslyšel pořádně ani sám Mikuláš. Písnička to byla velmi pěkná a protože ji Filípek naučil maminku i tatínka v autě, připíši ji přídavkem:
Děda dříma na židli,Bába míchá povidly
Jejich vnouček, to je klouček
nese švěstky přes palouček
babi míchej, dědo vstaň
švestek je tam plná stráň
V neděli nepršelo, tak si chlapi užili pěknou lyžovačku az do 15:30 a chalupu jsme opouštěli úplně poslední v 18:00.
Filípek už jezdil i po hranách a dělal velké oblouky a tatínek na něj byl moc pyšný.