Škola levou zadní
Filípkovi jde škola levou zadní. Ani jsme se nenadáli a už čte. První slabikář si celý přečetl za cestu k Jánoškovi do Tábora.
A teď miluje kvízy. Napíšeme mu krátké otázky a on na ně odpovídá. A body stratí opravdu málokdy.
Dnes, za odměnu jak mu to jde, dostal cestovní Scrable a vypadá to, že ho ta hra nadchla. Máme se opravdu na co těšit.
Z Filípka je školák a z Elišky školkačka
Tak je tady dlouho očekávané 1. září 2009 a sním další velká změna. Eliška jde dnes poprvé do školky (K podjezdu – kam jinam) a Filípek zasedne poprvé do školní lavice (Mendíci to jistí).
První vyrazil jako obvykle taťka s Eliškou do školky. Eliška se tam “Hjooozně” těšila, takže místo abychom rozvážně kráčeli, dávali jsem si ke školce závody.
Splnilo se jí dokonce i tajné přání a jako značku ve školce má kočárek (tipoval ho tatínek a Filípek).
Zato maminka projevila svůj sklon nic neuspěchat a tak první cesta do školy byla oproti plánovaným 7:30 až v 7:45. Vůbec to ale nevadilo, protože prvňáci začínali až v 8:10.
Pro každého prvňáka si přišel nějaký deváťák a dovedl ho do třídy. Filípek si vybral místo ve druhé lavici u dveří.
Po 30 minutách pustili do školy i rodiče, aby se mohli seznámit s paní učitelkou a podívat se, jak se děťátkám ve škole líbí.
Eliška jela poprvé sama na vleku
Na dnešek bylo náplánované lyžování na Bouřňáku. Fíla ráno prohlásil, že ho bolí v krku a tudíž s námi nejede, tak zůstal u babičky a vyrazila lyžařská skupina ve složení maminka, tatínek a Eliška. Na Bouřňáku sněžilo, ale na parkovišti bylo docela volno a na velku v Údolíčku to vypadalo také dobře, tak jsme naladěni vyrazili. Bohužel po pár jízdách se k vleku dostavilo plno malých prďolů a jak jsme zjistili, konají se tu závody lyžařské školy, což pro nás znamenalo frontu na cca 15min, což jsme vzdali a vyrazili na pidivlek naproti na loučce a za dvě čtyřhodinové dospělé jízdenky běhali s Eliškou na horu podél vleku a poté dolů. Elišku to ovšem ohromně bavilo a jako jízda na vleku, tak sjezd dolů jí šel moc dobře, akorát když vystupovala z vleku, tak zůstala stát a ani se nehla… Tatinka jsme poslali, aby si na chvíli zajezdil na větší sjezdovce a nám mezitím na sjezdovce vyrostla závodní slalomová dráha, která se Elišse moc líbila a musela ji hned vyzkoušet. Dokázala krásně zatáčet a tyčku shodila jenom jednou.
Poté prohlásila, že chce jezdit sama i na “velkém” vleku v Údolíčku a začalo tedy přemisťování zpět. Závody už naštěstí skončily, tak jsme vyrazily-zatím bez tatínka, tak maminka přemýšlela, jak to s Elou uválí, ale nakonec se objevil i tatínek a bylo vyhráno. Oznámily jsme mu novinu a vyrazili k vleku. Na potřetí se podařilo Elišce nastoupit a dojela až nahoru, kde hodila tlamu, ale svoji první jízdu zvládla na jedničku! Další už ale raději jezdila s tatínkem na koleni:)
Maminka si vyzkoušila novou výbavu a byla moc spokojená, akorát ty zatáčky do prava jí ještě moc nejdou:(
Protože Eliška tak krásně lyžovala – koupili jsme permici na 4h a opravdu ty 4h prolyžovali, naslédovalo bobování (jenom jede sjezd, ale málem s bouračkou do auta na parkovišti) a hospoda, kde nesměly chybět hranolky, které jsou poslední dobou na vysokém stupínku popularity. Maminka s tatínkem si dali polívčičku a mohlo se vyrazit směr babička, kde na nás čekaly ovocné jahodové knedlíky a Filípek.
Ples po 7 letech+první návštěva loutkáče v Lounech
Tak vyrážíme do Loun, abychom po 7 letech zašli opět na ples a tentokrát nás čeká hasičský v Lenešicích. Maminka si chtěla vzít své “oblíbené” modré plesovky, ale bohužel zjistila, že už opravdu vyšly z módy, takže pro tentokrát půjde v kalhotech. Tatínek si pro změnu zapomněl v Praze košili, ale naštěstí našel nějakou v Lounech. Maminka si ještě raději přibalila boty na aerobic, pro případ, že by lodičky, které měla zatím jednou na sobě zklamaly. Tak přípravu bychom měli za s sebou a můžeme vyrazit.
Protože vyrážíme s mladými, Ondra bude spát také u babičky. Vyzvedli jsme ho už v 16h, aby se kluci mohli užít a “užití” začalo hned od začátku- Fíla běžel Ondru přivítat tak vehementně, že narazil do hrany zdi a trefil se těsně vedle levého oka a udělal jsi pěkného monokla.
Před osmou už byl přistaven taxík z Lounskýma mohlo se vyrazit. Lidí bylo na place poskrovnu a to lístek byl za hubičku (100,-Kč). Zaplnili jsme celý stůl, dorazil i bratránek Honza s Olinou. Začala hrát muzika a kupodivu jako první vyrazil na parket brácha s Bohuš – hráli Krystínku od Nagyho a to měl brácha vždycky rád a teď když je na to Bohuška špatně se ploužáček “hodil”. My je následovali za chviličku. Maminka měla natažený lýtkový sval z lyžování, tak měla stižené podmínky, ale nebylo to na výkonu moc znát. Klasicky se jí moc motala hlava při polce (po pár frťanech už při jakékoliv otáččce) a při džajfu taky nepředváděla moc uspokojivý výkon. Po první sérce začala frťanová spoušť (trvala až do odchodu), kterou jsme moc nepochopili, ale takhle se prý na vesnici žijě a je to dřina, jak to komentoval strejda Péťa. My otočili asi 5kol, ale ostatní alespoň dvakrát, no možná i třikrát tolik… Začínali jsme vidět hory v neděli špatně... Koupili jsme si i 6lístků do tomboly (lístek stál 10,-Kč), ale spěšný jsme bohužel nebyli. No, nakonec jsme vydrželi skoro do 3h, ale zhodnotili jsme to jako něco, co už si asi necháme rádi ujít a usoudili, že tancování doma v obýváku je pro nás asi přínosnější!
Děti jsme po minulé zkušenosti nechali spát dole a hned jak jsme dorazili, jsme je šli zkontrolovat. S údivem jsme zjistili, že místo vedle Fíli je opět volné, Ondra ležel v obýváku a ve vaně se namáčelo pozvracené povlečení. Tak jsme vyrazili do postýlky a “těšili” na další noční historku. Jak jsme se poté dozvěděli, Ondra proložil noc zvracením a ani on a ani babička se moc nevyspali…
Původně jsme chtěli v neděli Elišce splnit přání a jet ještě na hory, ale bohužel jsme to nestihli a konalo se jenom divadílko. Po obědě jsme vzali děti a Ondru a vyrazili do loutkáče – hráli Šípkovou Růženku a dětem se to moc líbilo. Lidi zaplnili skoro celé divadlo a za cenu 20,Kč za lístek jsme zhlédli vcelku povedené půlhodinové představení. Děti to měli docela jako dobrodružství seděli sami ve třetí řadě a poté si mohli jít i sami ošahat loutky, což se hlavně Fílovi moc líbilo.
Večer Martin kvůli navě nakonec nevyrazil ani na svůj oblíbený hokej, takže prozatím u nás doma platí heslo: Na ples zatím zase dlouho ne, nejdříve za 7let!
Maminka si koupila novou lyžařskou výbavu
Tak dneska je pro maminku velké den- jedou se koupit lyže a přeskáče. Mamka měla trému jak na maturitu, moc dobře ví, jak koupila minulé přeskáče a jak obecně “umí” koupit boty, takže obavy, že zase koupí špatně a k tomu ještě za plno peněz byly velmi silné... Taťka byl tak hodný a obvolal několik obchodů, aby zjistil, kde mají lyže, které má pro mě vybrané a jediný, kdo měl takto maličké, byl krámek můj sport v Revoluční – tak se člověk aspoň po letech podíval i do těchto koutů města. Zaparkovali jsme v Palladiu a když jsme se vymotali ven, vyrazili směrem ku krámu. Venku pršelo, ale našemu “nákupnímu” týmu to vůbec nevadilo, akorát po těch mrazech to byl nezvyk.
Krámek to byl příjemný, ujal se nás i velmi příjemný pan prodavač a začali jsme přeskáčema. Mamka si vyzkoušela a první a moc z nich nadšená nebyla, nedokázala se do nich ani skoro dostat, o zapínání ani nemluvě a opětně jí přišlo, že to není ono- vyzouvala se pata a prsty také trochu tlačily. Tak jsme šli na další a světe div se, ty seděly jako ulité a po cca půl hodině bylo rozhodnuto, že to budou ty pravé. Vyhráli to Atomic -Hawk 80 a mamka ani jiné než Atomic nezkoušela, protože tato firma začala dělat vytápěné přeskáče a to bylo něco, co musela mamka rozhodně vyzkoušet! Lyžičky opravdu měli, takže akorát s hůlkama jsme nebyli úspěšní, ale ty se dokoupí později. Ještě mamku ukecávali do přilby, zatím odolala, tak uvidíme na jak dlouho.
lyžařský víkend v Liberci
Tak se nám podařilo úspěšně vnutil se Jardovi na víkend. Vyrazili jsme v pátek večer, abychom mohli být již v sobotu ráno na svahu. Když jsme dorazili Jarda se Zuzkou byli na tenise, takže si děti bez problémů začali hrát s Jonáškem. V sobotu ráno dorazil ještě Jardův taťka a vyráželo se na hory – Jarda si vzal Zuzku a Fílu na velkou sjezdovku, Martin šel s Eliškou a Jonáškem na policajtskej a Markéta vyrazila s taťkou na běžky. Lidí bylo hodně a sehnali jsme místo na zaparkování opět jenom za 50,-Kč u Marušky. Martin vyrazil s dětma, mamka se dopřipravila na běžky a vyrazila za nimi. Jaké to bylo překvapení, když našla na sjezdovce i celou rodinu Balousovcu! Děti samozřejmě nadšený (hlavně asi Terezka). Mamka vyrazila na běžky a když se vrátila, akorát se už vrátil Fíla a že bude jezdit chvíli i tady na té sjezdovce a co tu bylo nového a lákavého byly hrboly. V jednu končila permice, tak jsme vyrazili do hospody na oběd – ta byla úplně plná, ale dobří lidé věnovali alespoň dvě místa pro děcka. Ty uviděli vedle u holčičky hranolky a měli jasno v tom, co chtějí k obědu. Poté jsme vyrazili zpět do Liberce – Fíla měl slíbeno ještě bruslení. Elinka usla v autě (neměla naspáno s předešlého dne a bylo to vidět i na lyžování), takže jsme ji jenom v sedačce přenesli Jardovi a Martin vyrazil s Fílou a Zuzkou na přehradu. Když už byla tma, Markéta už chtěla vyrazit k přehradě, jestli je všechno v pořádku, když se akorát naši bruslaři objevili ve dveřích – děti spocený hlavy, ale maximálně spokojený – hráli hokej a moc je to bavilo. Venku chumelilo jako blázen, tak jsme byli zvědaví, co nám přenese za počasí neděle.
Naštěstí se vysněžilo přes noc a ráno už bylo v pohodě. Jarda s rodinou, tedy kromě Jonáška, který moc běžkování zatím nemusí, vyrazili na běžky a Martin s dětma měli opět namířeno na Policajtskej. Balůovci už byli na místě a Fíla se už moc tešil na ty skokánky ze včerejška – a že je taky jezdil celé dopoledne! Taťka mu řekl styl, jak je jezdit a neměl na skokánkách přemožitele! Elinka lyžování po chvilce opět vzdala, tak se musela nějak namotivovat. Kubík na tom byl podobně, tak jsme i pro mladší vymysleli, že by mohli vyrazit na skokánky a ono to klaplo. Eliška měla ještě lákadlo v podobě želatinových zvířátek, kdy měla slíbeno, že pokaždé když sjede kopec, bude moci ukousnout zvířátku nějakou část těla. Taťka poté vyprávěl, že dokázala jednoho dinasaura jíst na 8x! Díky tomuto fíglu vydrželi nakonec i mrňousové do jedné a ostatní děti jsme museli po jedné už taky zahnat, idkyž ty by tam asi skákali na skokánkách ještě teď. No a za odměnu opět do hospůdky a poté do Prahy a mohli jsme si odškrtnout jeden z dalších povedených víkendů.
Filípek jde na zápis do školy - ZŠ Mendíků
Tak dneska je pro Filípka je velký den- čeká ho totiž zápis do školy. Domluvili jsme se, že vyrazíme v pátek, protože nám na dni otevřených dveří řekli, že pátek bude volnější a nám to i kvůli koníčkům více vyhovuje. S taťkou jsme se shodně rozhodli po absolvování dni otevřených dveří, že Fíla začne chodit do ZŠ Mendíků.
Na zápis jsme hezky vyrazili celá rodina i s Eliškou a když jsme dorazili, opravdu tam skoro nikdo nebyl , tak jsme se akorát svlékli a šli na řadu. V učebně byly připravené 4 stanoviště s kolu pro budoucí prvňáčky. První stanoviště bylo počítání a čísla, takže Filípek byl spokojený a hnedky hotový. Další stanoviště byly o tvarech a o barvičkách a také Fíla maloval – vybral si, že namaluje tatínka a namaloval ho moc krásně – udělal mu i na každé ruce pět prstů! Eliška dostala také papír a namalovala krásné kroužky. Na stanovištích úkoly zadávali děti z vyšších tříd a paní učitelka jenom dohlížela, jak se mu daří. Poté to zhodnotila, že Fíla je moc veselý a šikovný kluk a že si myslí, že nebude žádný problém. Po splnění všech úkolů Filípek dostal reklamní taštičku pro prvňáčka a také si mohl vybrat dárek, které vyrobili děti z vyšších tříd. U Fíli zvítězil papírový panáček s košíčkem a kuličkou a kolem je dostat kuličku do košíčku. Eliška si vybrala dřevěný domeček.
U Mendíků jsou rychlý a tudíž vyrozumění o přijetí nechodí poštou za několik dní po zápisu, ale dostanete ho hned v den zápisu v počítačové učebně. Tak jsme se vypravili do počítačové učebny (Filípek ji moc dobře zná, chodí tam na přípravné hodiny se školkou), vyzvedli si vyrozumění o přijetí a děti si mohly pohrát na počítači, pokud by chtěli. Fíla chtěl, tak dostal Alíka, na kterého je z této učebny zvyklý, no a Eliška když viděla Filípka, tak chtěla taky něco dělat, ale to co měl Fíla bylo pro ni těžké, tak “vyfasovala” pexeso a vedla si moc dobře, pexeso jí opravdu moc jde, určitě lepší než puzzle…
Taťka cestou domů koupil na oslavu Míša řezy a poté, co jsme je snědli, jsme zabalili a vyrazili směr Liberec na lyžařský víkend.
Babicky narozeniny+ bruslení
Venku mrzne jako když praští, takže nás babička pozvala na víkend do Loun, že prý se bruslí na Lenešickém rybníku, tak jestli nechceme přijet. Změnili jsme tedy plány a vyrazili do Loun. Na sobotu se naplánovala lyžovačka na Bouřňáku a tentokrát byla netradiční účast – k našemu mužskému družstvu se přidal Petr, Ondra a Bohuška. Mělo být azuro, ale měli mlhu a takovou frontu, jakou ještě chlapy nezažili, za dobu co tam jezdí:( Na posledni hodinku nakonec vylezlo i sluníčko…) Ráno jsme se probudili a babička nám začala vyprávět historku, jak Ondra v noci dorazil v pyžamu dolů a ulehl mezi babičku a dědu, až dědu vytěsnil a ten se šel podívat po domě a zjistil, že jsou všude dvěře dokořán, jak Ondra v polospánku došel dolu. Do postele se už nevešel, tak se rozhodl, že raději odjede tedy do práce. Po páte hodině se vzbudil Filípek a když nenašel Ondru vedle sebe, myslel si, že už asi vstal, ustrojil se tedy do tepláku a bundy a vyrazil také dolů. Ale tam to všechno ještě spalo. Babička ho tedy položila vedle Ondry a šla si lehnout do obýváku…
Večer šli Petr s Bohuš na ples a Ondra měl spát u babičky. Naplánovali jsme tedy klukům dobrodržství, že budou spát spolu sami nahoře jako velký kluci a my s Martinem, že se vyspíme u Elišky dole. Kluci byli nadšeni, večer si užili maximálně jako vždycky a i usínáním nebyl velký problém, po lyžování to šlo víceméně samo:
Ráno se vstalo a kluci měli domluveno, že vyrazí na rybník na to bruslení. V závěsu za nimi vyrazili Petr s Bohuškou a maminka s dědou a Eliškou. Když dorazila maminka s Eliškou už byl hokej v plném proudu – Fíla dostal od strejdy hokejku, ale předal ji taťkovi a hrál s velkou a taťka se tak krčil s malou… Filípkovi to moc šlo a docela i dával góly. Bohuška byla v bráně a kluci útočili. Pak také jeli na dobrodružnou výpravu přes celý rybník, ale hokej je hokej…
Na oběd se dorazilo se zpožděním- bylo to těžké odjet, kluky to opravdu moc bavilo!U babičky se posedělo, popilo a vyráželo se směr Praha, neboť taťka má svůj pravidelý hokej v Kralupech a tentokrát byl prý povedený, když se tak rozbruslil v Lenešicích:-)
Silvestr 2008
Tak se zase rok s rokem sešel a vyrazili jsme k Jardovi do Liberce na silvestrovský pobyt. Letos nikdo neonemocněl, takže byla plná účast – Jardovci, my a Balůovci. My dorazili už 30.12 ráno (původně to vypadalo už na 29.12., ale mamince dorazili pozdě klienti na pension, tak jsme to nestíhali), naobědvali se (Markéta vařila svíčkovou) a odpoledne vyrazili na Severák vyzkoušet Elišku na vleku. V autě začínala trochu usínat, ale nakonec to ustála a na vleku si vedla moc dobře. Původně jsme ji koupili jen bodovku na 10jízd, ale ty projezdila rup šup a taťka musel jít dokupovat ještě další permici na hodinu. Elá jezdila krásně za hůlky, šlo jí to perfektně a vydržela jezdit skoro 2,5h, Fíla si tak taky jezdil hezky. Po 2,5h Eliška vyměnila lyžičky za boby a jezdila z kopce. Taťka si vzal Fílu do parády a začali chlapy pracovat na dolaďování stylu:) Jako odměnu do auta dostali děti každý langoše a moc jim chutnal (i mamince a tatínkovi:)
Druhý den (31.12.)jsme přibrali ještě Jarynovce a vyrazili na vlek už ráno, Elišce pořídili po včerejší zkušenosti dopolední permici a zrovna vydržela asi jenom 1h jezdit, ale to vůbec nevadilo, důležité je, že jí to pořád baví a také se vybobovala a také jsme na dnešek naplánovali ještě odpolední aktivitu a to sice bruslení. Na dnešek si maminka vymyslela, že vyzkouší po 6letech běžky a tak vyrazila na plácek za vlekem, kde si udělala stopu cca 50m a jezdila si tam. Po obědě šla Elinka spinkat a Fíla vyrazil s taťkou na místní bruslák vyzkoušet nové brusle a jaké to bruslení vlastně je. No, a vrátili se nadšení a Filípkovi to moc šlo a hned naplánovali, že další den jdou znova. Večer bylo ještě klasické silvestrovské soutěžení, které se dětem moc líbilo a prskavky a minipetardy před barákem.
Po loňské zkušenosti vyrážíme ráno 1.1. na Severák, neboť se loni osvěčdčilo, že bylo málo lidí a skutečně – parkoviště bylo skutečně okolo 10h ještě skoro prázdné (a to den předtím jsem nesehnali místo a parkovali u policejtského). Lidi byly v pohodě, ale co nás překvapilo byl mráz, bylo -9stupňů. Fíla vyrazil s Jardovcema na červenou sjezdovku, Eliška s ostatníma dětma na policajtský a maminka opět na půl hodinku na běžky, dnes hlavně z důvodu zahřátí, ale běžky se mamince moc zalíbili. Díky zimě Eliška vydržela lyžovat asi jenom hodinku, ale udělala další krůček a už sama zatáčí do prava.Bylo hodně slziček kvůli zimince v botech, ale vyřešili jsme to běháním k rolbě a malováním obrázků na snížek, to Elišku moc bavilo, takže ostatní vyrazili domu do teplíčka a my vydrželi až do 13h, co byla permice. No a odpoledne samozřejmě bruslení a opět nadšený Filípek po návratu domů. Jezdí z nohama od sebe, ale co je úžasné, hrozně ho to baví a říká, že i víc než lyžování.
2.1 vyrážíme rodičové na běžky kromě maminky, která bude mít babysitting. Dětem se zapnula Mama mia a ostatní vyrazili na běžky. Dětičky byly hodné a ostatní se vrátili také spokojení, prý je Martin s Markétou pěkně hnali – hlavně unaveně vypadala Kačena:-) Odpoledne je naplánované bobování a bruslení a to tentokrát na přehradě, mrazy jsou pořád dost veliké, tak se dalo již vyrazit. Eliška ještě spala, tak vyrazili bez ní, ale za chvíli jsme za nimi vyrazili i já s Eliškou. Fíla celý spokojený jezdil po přehradě jako drak a bylo vidět, že přidává na rychlosti. Eliška našla zalíbení v klouzání, takže si klekla na kolínka a já jí posílala po ledu a to ji ohromně bavilo. Také oblíbená disciplína bylo vožení dětí Martinem na bobech, zatáčky byly ostré a dalo práci se udržet na bobech. Ostatní pomalu odpadávali a jako poslední vyrážela domů naše rodinka ješte ze Zuzkou a to v 17:30.
3.1. jsme se rozhodli, že vyrazíme na Severák někdo bobovat a někdo lyžovat, ale byla velikánská zima (-9 u Jardy), tak jsme rozhodli, že vyrazíme raději až tak na 11h, ale pak Kačeně volal švára, že stojí před Maliníkem a je šíleně ucpané, tak se změnili plány a Jardovci a Balůovci, že pojedou na procházku spojenou s bobováním k Ještědu a naše rodinka vyrazila dopoledne na přehradu a na odpoledne jsme naplánovali Severák s tím, že by tam mohlo být volněji. Na ledu bylo měně lidí než včera a taťka vyčistil od sněhu plácek a oválek na ježdění a mohlo se začít. Ježdění po oválu bylo proloženo výlety po přehradě, svítilo i sluníčko, takže to bylo príma, ani se nám nechtělo odcházet, ale ještě jsme chtěli stihnout ty lyže… Po sváče jsme vyrazili a bohužel jsme se frontě před Maliníkem nevyhnuli, byla dlouhá 1km a stálo nás to 30m času, ale nevzdali jsme to a to bylo dobře. Maminka vyrazila opět na bežky udělat si svých 10cest klasicky a tentokrát na zpáteční cestě i několik metrů bruslení a rozhodla se i sjet policajstký na běžkách a ono to klaplo! Když jsme dorazila na sjezdovku nestačila jsem zírat na novoty, které se stačily za tu hodinku odehrát – Eliška jezdila až nahoru na konec vleku a tu prudší část jezdila za hůlku, ale zbytek už bez hůlky, zatáčela i do leva a začínala nabírat na rychlosti – úžasný! Fíla taky pěkně vykrajoval zatáčky jezdil hezky po hranách. Maminka se tedy rozhodla, že se nechá od Elišky naučit lyžovat a sjižděla poslední 3/4 sjezdovky s Eliškou a ona mi to ukazovala, bylo to senzační. Mamka kopec vždycky kopec vyběhla, taťka s Eliškou na vleku a pak jsem jeli dolů společně! Skončili jsme jenom proto, že byly 4h a vlek zavřeli. Děti šli samozřejmě bobovat a tentokrát jezdili spolu a moc jsme se všichni nasmáli – dokázali sjet skorou celou sjezdovku bez velké kolize a užili si to jak oni, tak my s taťkou, jak jsme na ně koukali a viděli je šťastné. Bohužel náš pobyt dneska skončil a vyráželi jsme ještě večer do Prahy, ale zažitků bylo moc a zhodnotili jsme ho jako zatím nejlepší Silvestr ze všech – dětičky děkujeme!!!
Perník od Babičky ze Zdic
1 litr hladké mouky
1/2 litru cukru (trochu míň)
1 prášek do perníku
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr
1-2 lžíce kakaa
2 dcl oleje
1/2 litru mléka
Smíchat nejprve všecny suché ingredience a teprve, když je vše perfektně promícháno, přilít olej a mléko.
Pekáč vymazat sádlem, olejem nebo máslem a vysypat hrubou moukou.
Péct asi 1/2 hodiny na 200