Kostarika 5.2.-20.3.14
Tak jsme se dočkali i Střední Ameriky a byli jsme všichni moc spokojení.
Kostarika je považována za Švýcarsko Latinské Ameriky a právem. Bylo tam draho, ale dobře. Mamka s taťkou procvičili španělštinu a možná i díky tomu na nás byli místňáci moc hodní, usměvaví a nápomocní.
Navštívili jsme několik národních parků, kde asi zvítězil NP Areanal s trekem Cerro Chato a Marvinovskými večeřemi. Pozadu ovšem nezůstal NP Corcovado, kde bylo také moc krásně a zůstali jsme tam nechtěně déle o noc kvůlu píchnutým dvěma pneumatikám. Na treku nás zde postrašili kapučíni, ale maminka si objevila zase krásně Ary. V NP Cahuita se nám úžaně předvedli lenochodi, uvidili jsme dokonce i mimčo. NP Rio Celeste nás nechal obdivovat neskutečně krásně modrou vodu v řece Celeste a v NP Tonguruero jsme kajakovali za vodními zvířatky a objevili i kajmany.
Jinak pro nás byla Kostarika nejen o zvířátkách a přírodě, ale také o jídle a surfování. Místní casados a gallo pinto nás dostali, nakupování čerstvých ryb od rybářů bylo zábavné a levné a díky tomu jsme si mohli dopřát i mořské lahůdky. Na pstruhy od strejdy od vodopádů asi nezapomeneme do konce života. No a pizza chleba a zmrzlina v kelímku v kombinaci vanilková, citrónová a jahodová, to už jsou kostarické legendy:-)
Surfování zvítězilo v Santa Tereze, neboť splňovalo vše, co jsme potřebovali. Levné kempování u moře u Williama, levná prkna od frantíka, super bagetky s avokádem, teplé a písečné moře a vlny pro všechny věkové a náročnostní skupiny. Začínali jsme s půjčením jednoho prkna a končili se třemi,kdy Filda měl svoje prkno, taťka také a pak mamka s Eli měli dohromady jedno, ale někdy půjčil i Elišce taťka svoje a posílal ji. Jinak Filda už byl úplně samostatný, na bílé vodě byl jako doma a podařilo se mu dostat někdy i na doopravdické vlny. Surfování ho chytlo moc, takže je v plánu půlroční surfařská stáž v Austrálii, tak uvidíme, jestli na ní dojde, ale chuť by byla. Taťka si nejlépe zasurfoval v Dominacalu, ale to bohužel nebyla rodinná pláž.
A co jsme všechno ještě zažili?
-secondary inspection v USA a smůlu mamky v letadle, kdy seděla před pánem s dlouhýma nohama
-jízdu teréňákem s přejížděním malinkých mostků a brodění řek – velké vedro u moře, ale menší vlhkost než v Asii
-odhazování papíru do koše na záchodě po utření
-veselé skypování s Ondrou a babičkou a dědou ze Zdic
-nejhorší záchody v Coco kempu
-slané a sladké platanos brambůrky
-nejúžasnější ovoce na světě – mango, ananas, melouny, papája, to byla naše výživná každodenní snídaně – malinkaté mravence, jejichž kousání bolelo jak čert a hlavně potrápili Elišku
-ubytování v cabinas
Komentáře jsou uzavřeny