Karbanátky
250g mletého masa
cibule
3 stroužky česneku
půlka rohlíka nadrobno nakrájená rozmočená ve vodě
1 vejce
trochu mrkve
trochu sýra
koření dle chuti
Vše smícháme, vytvarujeme karbanátky a smažíme na pánvi či pečeme v troubě.
Fíla jezdí sám na Horáčkovku
Tento týden má taťka zaměřování s Tomášem a má být za Želivárnou již v 8h a mamka má v úterý cvičení a musí jet také po 8h tramvají, tak jsme zkusili, že by Fíla jezdil už sám autobusem. V pondělí jel zkušebně s taťkou s tím, že šel úplně sám a taťka byl jen jeho stín. Filípek prošel zkouškou na jedničku s hvězdičkou, takže v úterý vyrazil s taťkou na autobus, taťka počkal, až autobus odjede a pak si šel na svůj a ve středu už šel Fíla i sám z domova na zastávku a zatím zvládá a vždycky jsme ho ve škole odpoledne našli:-)
Víkend v Liberci 19.11.-20.11.
Původně jsme tento víkend měli strávit opět na Stubai, ale vše nakonec dopadlo úplně jinak.
Odjíždět jsme měli ve středu odpoledne a být tam do neděle, ale v úterý se Fíla vrátil ze školy a moc nemluvil, až nakonec prohlásil, že mu není dobře a začala blinkací a kadicí sérka. Šel si lehnout asi už 17:30, ale pak se probudil a celý večer v asi 15-30min prozvracel. Maminka se na noc přemístila do Elišky postele, aby byla Fílovi po ruce, ale naštěstí už blinkal jenom jednou. Bylo potřeba větrat, aby měl Fíla čerstvý vzduch, ale zrovna v těchto dnech sužuje Prahu inverze a smog, takže vzdoušek nic moc, ale aspoň je studený. Už jsme měli předomluvené ubytko, tak to jsme zrušili a čekali, jestli vyrazíme o den později nebo to celé zrušíme.
Rozšísnul to taťka, když dorazil ve středu večer po hokeji s dlahou u ruky, že má něco se šlachou u prostředníčku na levé ruce a že jede na pohotovost. Tam ale bohužel nebyl moc úspěšný, jeden mladý nezkušený doktor, který trvdil, že by se to ai mělo léčit klidem a druhý zkušenější byl jak z filmu Vesničko má středisková, kdy ukázal taťkovi, že mu ta šlacha taky padá a on s tím operuje, tak ať si moc nevymýšlí, že to vlastně nic není. Takže Rakousko padá a uvidíme, co nám víkend přinese.
Fíla byl už ve středu zdráv, ale do školy raději nešel, zůstal doma. Taťka měl zrovna celodenní schůzku se Sobíkem o akciích a mamka měla angličtinu a gyndu, takže musel být Fíla docela doma sám a odpoledne i s Eliškou, která chtěla po o, ale zvládnuli to skvěle. Ve čtvrtek chtěl jít taťka znova doktorovi, ale usoudili jsme, že bude lepší počkat asi na pracovní den, takže vyrazí až v pátek.
V hlavě se nám zrodila myšlenka, že aspoň vyrazíme někam po Čechách na hory, když se nedá v Praze ani vyjít ven kvůli tomu smogu a nakonec jsme zvolili Jizerky s tím, že buď přespíme u Jardy nebo si něco najdeme. Když Martin volal Jardovi zjistil, že stejný nápad už měli Baloušovci a jsme druhý v pořadí, kdo se vetřel, ale nebyl problém a jsme též vítáni.
V sobotu byl odjezd z Prahy v 8:30, abychom dokázali vyrazit všichni pohromadě, ale kupodivu jsme docela stíhali, do auta sedali před devátou a do Liberce dorazili asi s 10minutovým zpozděním za Baloušovcemi. V Liberci nás vysněné sluníčko nepřivítalo, ale aspoň vzdoušek byl příjemnější. Na dnešek naplánovali asi 10km túru kolem potůčku s vodopádky až na vyhlídku Frýdlantské cimbuří. Cesta byla pořád do kopce s odbočkami na vyhlídky a bylo to príma. Zima nebyla, ani nefoukalo, jen ten čas nějak letěl. Po 15h jsme teprve odcházeli z vrcholu, ale bya vymyšlená zkratka a docházka přes vesnici, takže nevadilo, když jsme docházeli po tmě, protože nás ve vesnici vedli lampy. Výlet to rozhodně nebyl zadarmo, vzpomínali jsme na naše expedice v zahraničí a mamka nakonec skončila s namoženýma nohama.
Na neděli byl zvolen kratší výlet pod Ještědem. Ještě než jsme stačili vyrazit měl Balů telefon od sousedů, že jim v bytě odněkud teče voda, takže vše rychle zabalili a jeli řešit pohotovost. My přesto vyrazili. Byla větší zimina (když jsme odcházeli z parkoviště, Eliška prohlásila, že jí je zima na oči:-), ale nevadilo to. Nakonec jsme došli až na vrchol Ještědu do hospody, takže taťka může prohlásit, že už tam taky byl. Eliška si pořídila cestovní deníček a vlepila si první vizitku s Ještědem. Dole u auta jsme byli rup šup, u Jardy jsme si už vzali jenom věci a vyrazili. Všichni krátce zmožení, Eliška s mamkou usnuly v autě hned a pak se mamka s taťkou vystřídali v řízení a chvíli si odpočinul taťka. Zase nejvíc vydržel Fíla. Doma následovala nedělní Mayovka a v 21h byli všichni v postýlkách včetně mamky a taťky.
mamka kurz Hranice I a II (kinezka)
Mamka teď jede v rychlovlaku vzdělávání a protože ji naštěstí rodina podporuje, mohla vyrazit i na víkendový kurz do Tehova nazvaný Hranice I a Hranice II.
Mamka už vyrazila v pátek , kdy se dělali odbloky na jazykové bariéry a měla tam spát obě noci a byla ráda, že spala Se všemi spícími si to moc užila a hlaně s Káťou zavzpomínaly na svá pubertální léta.
Na Hranicích ji tam kupodivu vyplavala Bohuš na řešení, tak uvidíme, kam se to všechno posune. Asi budou následovat konstelace a pak třeba rodinná pohoda:-)
Mamka byla z víkendu tak rozjetá (každý den 5 odbloků), že večer když zkusila taťkovi ruce, tak i reagoval a neměl moc šancí na odpor.
Krajské přebory Fíla 13.11.
Tak Fíla má další krajské přebory v plavání, tentokrát v Radlicích.
Maminka tráví víkend v Tehově na kurzu Hranice, takže to neviděla online, ale tatínek poctivě informoval pomocí smsek, takže byla v obraze.
Děti s taťkou odjeli v pátek babičce, Fíla s taťkou se vrátili v sobotu a Elišku nechali ve Zdicích s tím, že ji po závodech v neděli vyzvednou.
Ráno si taťka myslel, že mají sraz v 8:00 v bazénu, ale to už byl začátek závodů,takže je Iva už naháněla po telefonu,ale vše dobře dopadlo.
Fíla si vytvořil plno osobáků a poprvé si vylezl na bednu, získal 3.místo v prsou na 100m a poprvé si zaplaval štafetu, plaval třetí úsek. Znak 50m zaplaval na 10.místo, stejně tak kraul 50m a prsa na 50m získal 4.místo a pokud by byla kategorie 2003 sama, byl by první, ale letos je ještě kategorie 2002 a 2003 pohromadě, takže je to úžasný výsledek! Fíla si to užil, to je hlavní a ještě získal medaily a říkal, že štafeta ho také bavila.
Eliška a krocan
Jednou jsme jedli něco sladkého a Eliška nám vyprávěla, jak to Anežka ve školce nemůže jíst, že je na to alergická, ted přesněn nevím, jestli tam byly oříšky nebo něco a že ve školce místo toho dostala krocana.
Chvíli jsme přemýšleli, jakého krocana asi mohla dostat a přišlo nám to na školku dost zvláštní pokrm a pak se z toho nakonec vyklubal croissant:-)
Fíla hodnocení říjen 2011
tak tu máme další hodnocení ze školy:
vyjádření učitelky:
Filipe, s tvou prací i chováním jsem i nadále spokojena. Trochu se sice rozpovídal, ale stále velmi pilně pracuješ a často stihneš dokončit i práci navíc. obře vycházíš s ostatními dětmi.
vyjádření Fíly:
Tato práce je sice těší než na minulé škole ale pořád je to pro mně lehké. Ještě že je ta práce navíc:-)
vyjádření rodičů:
Dobrý den paní učitelko,
když maminka chodila do školy, tak se o ní říkalo, že rozmluví i mrtvolu, tak doufáme, že do konce roku převládnou opět tatínkovi geny. Mullerovi
Spí u nás Emča a Toník 2.11.
Dneska budeme mít na noc návštěvu, spí u nás Emča. Jsme dohodnuté s Ivčou, že po kurzu přeškoláčka u Mendíků, nám ji předá děda a odvede si ji k nám. Ze školy jdeme i s Toníkem a když se Toník doví, že Emča u nás spí, tak projeví přání také u nás spát. Další dítě pro nás už není problém, tak berem i Toníka do party a děti si večer moc užili. Fíla byl na tréninku, tak se přidal k partičce až později. Všichni si pošmákli k večeři na palačinkách (za 2l) a pak hupky dupky do postýlky. Usnout se jim podařilo až po 22h, ale spinkali celou noc a ráno, když Martin dorazil ohlásit budíček, vyskočili a začali fungovat. V chodbě měl každý svoji hromádku oblečení, tak se oblékli, posnídali zbytek palačinek a vyrazili jsme do školky a protože je dneska plavání, tak každý s batůžkem a v 8h už jsme tam byli, akorát se řadili k odjezdu, tak jsme přišli v pravou chvíli.
listopad 2011
1.11.- v kuchyni nám praskla žárovka, asi ji taťka zavařil při svém večerním svícení, ale Taťkovi to moc pomohlo a vypadá výrazně lépe než před týdnem a začal i aktivně přispívat do Fine Charts a má plno energie
ode dneška nemá Déesko žádné zaměstnance, Tereza skončila k 31.10.11, služby si rozdělila mamka a Petra
2.11.- Eliška kurz předškoláčka u Mendíků a spí u nás poprvé Emča + Tonda
4.11. – kuchání dýní u holek Bejčků, Eliška si poprvé sundala naušničky a šla bez nich do školky
5.11.-6.11. – víkend v Dobroměřicích s Ondrou, mamka v sobotu kurz kinezky – ESP, dojíždí za zbytkem rodiny večer
7.11. – rodiče dostali od paní zástupkyně povolení do Austrálie, jupíí!!!
8.11. taťka si kupuje do kuchyně zářivku místo žárovky, zvykáme si na jasno v kuchyni
9.11. Eliška, Fíla a taťka dostali vízum do Austrálie, maminku šponují a musí si ješt počkat, dorazila Káťa k nám domů na pvní společný odblok a daly jsme si hned každá 2 a táhly to od 16h-23h a mamce se hrozně ulevilo a už neřeší taťkovy akcie
10.11. rodičák – pí učitelka schválila Austrálii
11.11. tak se dočkala i mamka a může vyrazit do Austrálie, jupííí! Ve středu byly slzičky, ale teď je radost největší.
11.11.-13.11 – další mamky kinezka – Hranice I a II. – tentokrát i spí a je to príma, sešli se super lidi, každý den 5 odbloků, uvidíme, kde se promítnou.
13.11.- Fíla krajské závody v plavání v Radlicích – máme první medaili – 3.místo prsa 100m, jupíííí!
15.11. – Fíla má střevní potíže a blinká a kadí o sto šest
16.11. – je plno smogu a ještě prý bude, napal první poprašek, ale prý to není klasický sníh, ale tecnický kvůli tomu smogu, aby se to pročistilo – taťka má sraz s kolegou s Fine chart, který si akciemi též vydělává a nechává se inspirovat, mamka návštěva gyndy a … myomy tam stále jsou,ale nerostou, tak mamku čeká další rok plno práce
Taťka si udělal úraz ruky (šlacha) na hokeji
19.11. – 20.11. – víkend v Liberci ještě s Baloušema, výlet na vyhlídky podél potoka a druhý den na Ještěd
22.11. Fíla jel poprvé do školy sám autobusem
24.11. maminka sehnala zelený fluorit, tak uvidíme, co se bude dít:-)
26.11. Sobota u Mendíků + víkend v Lounech
28.11. taťka vyráží za ředitelkou školky řešit paní učitelku Terezu (zavírání v kumbálu)
30.11. Eliška se naučila sama zavazovat tkaničky
Stubai 28.10.-31.10.11
Tak jsme se letos rozhodli, že vyrazíme na lyže s předstihem a využijeme podzimních prázdnin. Počítali jsme s tím, že na konci října na ledovci nikdo nebude, ale velmi jsme se přepočítali. Němci a Rakušáci mají volno 1.11. a Rakušáci k tomu ještě 26.10., takže ledovec byl opravdu plný až k prasknutí. Nejhorší to bylo v neděli, kdy jsme stáli 15km kolonu víceméně už od domu.
Dětičky měli prádzniny už od středy, ale počasí bylo na Stubai dobré až od čtvrtka a mamka byla nějaká hotová ještě z víkendu, tak taťka odvezl děti v úterý večer do Zdic a ve čtvrtek po obědě jsme je nabrali a vyrazili do Rakouska. Ubytko jsme nakonec sehnali až v den odjezdu ráno, neboť těm, co jsem to potvrdili, tak nám napsali, že už to bohužel není volné, tak Martin posílal nový požadavek a naštěstí se ještě někdo chytnul, tak jsme to hned potvrdili a měli vystaráno. Apartmánek byl hezký, opět v Milders, takže i lokalita v pohodě.
Předpověď počasí říkala, že bude bezvětří, slunečno a teploty kousek nad 0 a opětně jim to vyšlo. První den mamka děti navlíkla do kombinéz a vyslala ven ať si jdou hrát než dobalíme a za chvilku přišla Eliška zmáčená, že si prý sjela klouzačku, takže se ještě narychlo převlíkala, ale naštěstí byly nové kombinézy zabalené s sebou jako náhradní. Vyráželi jsme později a na ledovci byli kolem 11hod a překvapilo nás, že jsme už na parkovišti E. První den probíhal pro Elišku a mamku v rámci rozlyžování, kluci do toho šli už více zhurta hned od začátku. Snížek byl prachový, ale místy byly na sjezdovce plotny. Nejvíce se nám zalíbila 6ti sedačka Fernau vzadu a v neděli jsme jezdili celý den jenom tam. Taťka se nám dvakrát pěkně namlel a z jedné letecké akce, má na památku bouli a modřinu na levém loktě.