rok 2023
zima
Letošní dovolenou jsme nakonec vyrazili do Maroka, ano do Maroka: – ) Cena letenek byla tak neskutečně výhodná, že se nedalo odolat a když taťka nedávno přišel s tím, že se v Maroko surfuje a že by se tam někdy podíval, tak proč ne hned teď:-) Mamka sice vždycky říkala, že do Afriky neee, ale Maroko vzala na milost: – )
Odlétali jsme z Vídně s přespáním ve Znojmě a bylo to naprosto na pohodu. Za 4h letu jsme přistáli v Agadiru a jeli do ubytování, které se taťkovi moc povedlo a byl to moc hezký apt v moderním komplexu. Rodinka bez mamky se šla hned první večer vykoupat do bazénu, byla to taková sparťanská akce spíš než že by bylo takové teplo:-) V Agadiru jsme nakonec zůstali 5dni, Filda tu složil zkoušku na IESu, dojeli jsme obhlidnout vlny do Taghazutu, mamka prozkoumala Agadir, společně jsme vyrazili na hradby nad městem a obráželi místní restaurace. Sushi bylo sice dobré, ale mamka tam musela sedět ve fleesce a trvalo to věčnost. Druhý sushi podnik na konci pobytu , to už bylo jiné kafe, tam byla spokojenost naprosto se vším. Největší oblibu slavil Green light box, kde měli všechno a ode všeho. Tam jsme vyrazili i z Taghazutu oslavit zvolení Petra Pavla prezidentem.
Z Taghazutu jsme udělali výlet do Paradise valley a Eliška nám byla skvělou průvodkyní, takže ikdyž nebyla voda a nestihli jsme si dát jídlo, vraceli jsme se spokojeným jaký hezký den jsme měli.
Co nás zradilo nejvíce byl Atlantik. Rozhodl se, že během našeho pobytu bude poklidný a bez vln, které by našemu surfařskému týmu vyhovovaly. Předpověď slibovala vylepšení na konci pobytu, tak jsme se rozhodli, že vyrazíme do Marakéše a pak se vrátíme zpátky k oceánu a dojde i na to surfování. Po cestě do Marakéše jsme se stavili na písečných dunách a na dvou půjčených snowboardech sjížděli duny a užili si spoustu legrace.
V Marakéši jsme měli obrovský apartmán a dalo se topit klimatizací, tak se mamka ohřála. Ale raději ještě vyrazila nakupovat a koupila si krásný teplý zelený svetr, který pak nosila dokonce pobytu a byla vidět na dálku, co velmi ocenil tatínek. Místní krám s oblečením ocenila také Eliška, která si nakoupila asi 4 rifle a byla naprosto nadšená, jak ji sednou, to se nedá s riflemi v Čechách vůbec srovnat : – ) Také jsme vyzkoušeli ubytování v Rijádu v centru, ale na jednu noc nám to stačilo: – )
V Marakéši jsme si zamluvili úžasný zážitek a sice vaření v rodině. Ráno jsme došli nakoupit na trh (největší bomba bylo kupování kuřecího masa, kdy jsme ukázali na živé kuře, které chceme, oni ho zabili a než jsme donakoupili zeleninu, tak bylo kuře vykuchané a připravené). Kurz byl naprosto dokonalý a mamka od té doby už nepotřebovala letět dříve domů a začala si užívat Maroko, co se do té doby úplně řici nedalo. Dělali jsme kuskus, Tajine, Msemmen a pastillu, nejslabší byl kuskus, taťka byl naprosto uchvácen z Pastilli a mamka z paprikového salátu. Ten hned zkusila dělat a i msemmen, které nakonec dotáhla k dokonalosti a byly k nerozeznání od místních:-)
Z Marakéše jsme vyrazili do Essaouiry a rodinka ještě večer vlezla do vln a surfovala. Mamce se městečko moc libílo, chodila na procházky do Mediny, která byla velmi klidná oproti té v Marakéši (žádné motorky a otravní prodejci). Ujížděli jsme na palačinkách s nutellou a jahodami. Začínala sezóna jahod a marocké jahody byly výborné. Tvrdé, ale sladké a za pár korun. Takže ikdyž v jedné palačinkárně nedělali palačinky s jahodami, tak jsme jim dali naše jahody a udělali nám je, prostě Maroko: – ) Surfování nebylo až zas tak úchvatné,ale nebyla ve vodě velká konkurence, takže to mělo své výhpdy: – )
Na poslední večer jsme si zamluvili 2h výlet na velbloudech při západu slunce. Chlapci si neměli kam opřít nohy, tak těm se jelo víc nepohodlně než dámám, ale všichni jsme to zhodnotili jako hezký zážitek a vlastně jsme usoudili, že to stačilo a ani nám nechybí, že jsme nakonec nepodnikli výlet na Saharu.
No, a na závěr nás čekalo Imsouane. Malá vesnička pro surfaře, kde byl pro taťku oříšek najít ubytování, které by vyhovovalo našemu stylu. Nakonec byl úspěšný na AirBnb. První objednávku sice udělal o měsíc později, ale naštěstí si to včas uvědomil a přebookoval to správně na únor. Apartmán měl úžasnou terasu i s výhledem na moře a pěkný obýváček s kuchyňkou. To bylo super, protože Imsouane nenabízí zrovna úplně kulinářské podniky, takže jsme si vařili sami a bylo to prima zpestření a rozhodně to nebylo mínus. Od pana domácího jsme dostali i Tajine s chobotnicí, který byl výborný, ale to ocenili jenom chlapi : – ) Surfovat se muselo chodit brzo ráno. protože surfařů bylo na vlny opravdu převelice. Ale byly to vlny, o kterých taťka snil a chtěl vidět na vlastní oči. Surfování v Imsouane posiluje celé tělo, nejenom hořejší část těla. Když dojedeš vlnu, tak vylezeš z vody, dojdeš po souši na začátek a jedeš další vlnu, což byla na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu nevýhoda, protože se na větší vlny takto dostali i lidé, kteří by se tam jinak nikdy nepropádlovali.
Poslední noc v Agadiru, poslední jídlo v Green light housu a nečekaně deštivý a ošklivý den. Taťka s Eliškou ještě zajeli na trh, na ten trh, kde nás strejda při prvním pobytu tak krásně natáhl a udělalil nám lekci, kterou už jsme nechtěli znova opakovat.
Maroko bylo krásné, pro mamku ze začátku dost nepohodlné, ale pokud budou dobré letenky, tak do Imsouane na pár dní surfovat nemá problém přiletět : – ) Je tady obrovská výhoda, že se nemusí brát s sebou prkno, půjčovné je za hubičku, ale prý mají rušit ten výhodný let z Vídně. Ale třeba v té době bude nějaký výhodný z Prahy:-)
Komentáře jsou uzavřeny