Pražské přebory v plavání 29.5.11
Tak dneska čekají Fílu první opravdové závody v plavání. Sraz byl už v 7:30 před bazénem, takže se vstávalo dříve než do školy.
Taťka nejdříve odvezl Fílu a pak přijel pro doprovodné fandící družstvo.
Fíla plaval první prsa, ale musel si na to počkat celé 2 hodiny, neboť před ním soutěžili starší plavci. Bohužel se mu nepovedl úplně nejlíp start, tak si doplaval v rozplavbě až pro 4. místo.
Při kraulu a znaku se mu starty už velmi povedli a do konce prvního bazénu si držel druhou pozici, ale druhý bazén začal ztrácet a nakonec to bylo na 3. a 4. místo v rozplavbě.
Takže máme první umístění a první oficiální časy:
prsa – 6. místo – čas:1:01.06
kraul- 15.místo- čas: :55.6
znak- 15.místo- čas:1:06.05
Fílovi gratulujeme a těšíme se na další závody. Čekají nás oddílovky a tajně doufáme v bednu.
První výlet na kolečkových bruslích - 26.5.11
Dneska je Fílovi 8 let. Počasíčko je stejné jako tenkrát, když se narodil – teploučko a sluníčko. Fíla ráno říkal taťkovi, že by prý bylo dobrý ty narozky oslavit nějakým sportem, tak jsme se rozhodli pro vyzkoušení in-linů.
Vybrali jsme areál Hamru v Modřanech u vody, neboť tam mají půjčovnu. Dětičky vyfasovali brusle a protože byl před budovou asfalt a ne moc velký provoz, rozhodlo se, že se bude trénovat na tomto plácku. Počítali jsme, že děti budeme muset vozit a přidržovat, ale opak byl pravdou – Fíla se pustil hned a jezdil jak o závod (i přešlapoval) a Eliška se nenechala zahanbit a samozřejmě chtěla také bez držení rodičů a světe div se, dala to taky a v pohodě. Sice sem tam spadla na zadeček (ale vystlání odmítla) a byly i slzičky z bolesti, ale oba je to moc bavilo a bruslení slavilo úspěch, takže Fíla dostane brusle k narozeninám a Eliška ke svátku.
Víkend s bratránkama 21.5.-22.5.11
V sobotu máme objednanou návštěvu z Loun – přijedou bratránkové se strejdou a máme naplánovanou Gutovku, kde si kluci vyzkouší lezeckou stěnu.
Před Gutovkou si děti ještě odzávodili dětský duatlon. Počasí nám krásně přálo, bylo teplo a slunečno a Gutovka byla dobrá volba. Nejdříve na stěnu vyrazil Honzík s chlapama a mladší děti si zatím užívali dětské lanové centrum a pak vodní svět. Eliška tam našla Elišku (dceru paní učitelky Lucky ze školky), takže měla kámošku. Mamka zatím pokecala s taťkou Lucky. Pak se mladší kluci přemístili na stěnu a moc jim to šlo a vylezly toho docela dost.
Na Gutovce vyrostl nový lanový park i pro větší děti a měli tam napsáno pro děti od 10let. Nicméně kluky to moc lákalo, tak to šli zkusit a prošli (další mezník byla výška nad 130cm) a když dolezli, tak povídali, že chtějí ještě jednou, ale to jsme už časově nestíhali, neboť na večer byla objednána grilovačka u babičky v Lounech. Všechny děti vezl strejda a mamka s taťkou jeli sami. U Slaného byla kolona a policajti otáčeli auta, ať to vemou přes město, že se to dá objet a tady, že to bude na dlouho. Mamka hned volala strejdovi, aby se ujistila, že v té bouračce není strejda a naštěsti řekl, že už jsou u babičky na zahradě.
Masíčko u babičky bylo výborné, děti blbnuli na zahradě a po 22h zalezli do postele. Spali všichni nahoře na trojlůžku a večer se k nim přidala mamka. Dospěláci ještě seděli venku a pili šampáňo. Nejdříve odpadla babča a pak překvapivě začal vypadat strejda nějak unaveně a najednou přijelou auto a že si prý objednal taxíka a zmizel jak pára nad hrncem.
Ráno se vzbudil Fíla už v půl pátě a že prý nemůže spát. Tak šel na chvíli dolu na telku, ale pak se ještě vrátil a spal do 7hod. Na 10h byl domluvený tenis. Děti si plácali na malém kurtu (šlo jim to hezky, běžně dělali i výměny, jen hřiště by asi potřebovali větší) a vydrželi skoro 2 hodiny hrát a prý by ještě hráli. Eliška si sbírala sedmikrásky na věneček a taťka se strejdou si dávali do těla a byli moc spokojený s výsledkem. Krásné dopoledne.
Po obědě si děti ještě pohráli, pak Ondra vyrazil na oslavu a my se vydali směr Praha. Eliška usla hned za Lounami a Fíla za Slaným. Děti se jen přemístili do postýlek a spali až do rána.
Dětský duatlon 21.5.11
Ve středu mamka viděla na Zeleném pruhu plakát na mistrovství v duatlonu ve Žlutých lázních i se závodem pro děti, tak se to děckám navrhlo a protože byl ráno ještě čas vyrazili jsme před Gutovkou do Žlutých lázních.
Start byl v 10hod, my dorazili chvíli před desátou a už se jel zkušebně okruh. Dětí bylo málo, tak na trať vyrazili všechny děti najednou (teda nakonec to bylo na kluky a holky) a i náročnost dali všem dětem stejně. Eliška tak odzávodila stejný úsek jako 13leté děti. Závod se skládal y 200m běhu (1 kolo), 500m kolo (2 kola) a 200m (1 kolo) běhu.
Nejdříve vyrazily na trať dívky a Eliška si při běhu vedla velmi dobře. V depu nasedla na kolo a po prvním kole už toho měla docela dost a začaly slzičky, tak druhé kolo s ní odjela maminka. Vypadalo to, že po kole skončíme, ale nakonec v sobě Eliška našla ještě neuvěřitelné odhodlání a i odběhla poslední kolo a odměnou jí za to bylo první místo.
Fíla byl také naprosto dokonalý. Umístil se na krásném 5.místě a to byl v kategorii 7-13let. Ze stejně starých dětí byl nejlepší. Krásně vyběhnul, kolo zvládnul na jedničku a vypadalo to, že síly mu dochází až kousek před cílem, ale tam na něho mamka s taťkou zařvali a on se také neuvěřitelně zmohl a ještě chlapečka před sebou na posledních pár metrech předběhl. V cíli padl na všechny čtyři a bylo vidět, že do toho dal úplně všechno.
Fíla dělá přijímačky na Horáčkovku 26.4.11
Uteklo to jako voda a vyrážíme na přijímačky na jazykovku. Ráno se stává brzo, musíme už v 7:45 být před školou, takže nejdříve jde Eliška do školky (byla zase první) a pak všichni vyrážíme směr Pankrác. Dorazili jsme mezi prvními a zjistili jsme, že je 50 dětí a tři komise a Fíla je ve druhé komisi spolu s Mullerem Janem Filipem z plavání, dobrá náhoda, kdepak se kluci ještě potkají.
Vše zajišťovali zase osmáci, takže si dětičky podle komisí odvedli a rodiče si převzala paní zástupkyně do jídelny a podala nám informace k přijímacímu řízení.
V 9:45 Fílovi končila písemná část a na ústní má přijít na řadu až ve 12:00, tak jsme si ho vyzvedli a dovezli domů. Má z toho dobrý pocit, jen nevědel opak ke slovu synovec, ale to nevěděl víceméně nikdo z dětí. S taťkou si zahráli kamióny a už jsme zase jeli zpět. Předali jsme ho a vyrazili do Arkád juknout na žehličku a mobily. Mamka se zdržela v knihkupectví, kde ji paní oslovila poté, co viděla, že si bere knihu Lonely planet Sri lanka, zda se chystá na ten ostrov a že se prý vrátila před 3 měsící a bylo to super, tak mamk hned vyzvídala. Fíla tedy odcházel poslední, ale vypadal spokojený a že prý ústní část byla taky lehká.
Na výsledky jsme si museli počkat tři dny, ale v pátek v 14:30, jsme uviděli číslo 30 (Fílovo pořadové číslo) mezi těmi, které přijmuli a byla to radost veliká.
Fíla si na to chtěl podívat sám a prý byl taky napnutý. Pak se volalo babičkám a všichni měli moc velkou radost. Večer jsme vyrazili Baloušovcům na návštěvu a nějak se to protáhlo až do 22:00, ale bylo to príma.
Velikonoční prázdniny 21.4-25.4.11
Tak letošní velikonoční prázdniny jsme pořád špekujlovali, zda hory nebo kolo a nakonec jsme se rozhodli po lyžovačku. To bylo ještě v pondělí. V úterý se situace obrátila a taťka se necítil, měl kašlík a rýmu, Eliška taky vypadala trochu nakřáple a tak byl s lyžováním konec.
Jako náhradní program se přijal pobyt u babiček, takže děti byli spokojené. Mamka děti odvezla ve čtvrtek na oběd do Zdic (taťka si zatim odskočil na valnou hromadu KB), s Fílou se procvičila angličtina a mamk vyrazila směr Praha. Počasí je úplně úžasný, už je zase krásně teploučko (okolo 25stupňů) a na nebi není ani mráček a to má vydržet celé prázdniny. V pátek jsme dorazili za dětmi babičce oslavili mamky a babičky narozeniny (babička se radovala z nového mobilu a mamka chytla takovou migrénu, že už byla v 21:00 v posteli ležící a spící), takže narozeninový dort se dojídal až v sobotu ráno, ale o to větší rychlostí.
V sobotu máme naplánováný přesun do Loun. Do pátku si prarodiče užívali sluníčka na Tenerife, tak jedeme jako překvápko bez ohlášení. ještě předtím se stavujeme na procházku za Cerhovicemi a pak už jedeme směr Louny, kde nacházíme překvapenou babču s dědou a Honzíkem, jak sedí v pergole a grilují. Tak jsme se přidali a taky naplnili svá hladová bříška. Prarodiče přijeli spokojený, hned se pochlubili s fotečkami a obdrželi jsme i námí objednaný kg kozího sýra. Na neděli byl naplánován celodeňák, ale sešlo z něj a místo toho jsme podnikli cestou do Zdic okružku pod Krušovicemi. Procházka to byla nádherná.
Večer jsme dorazili do Zdic a zde nás čekala kachínka se zelím, polívčička a nádivka a tak se sarančata vrhly na jídlo. Pak Fíla zapnul TV a přesto, že měli jít děcka brzo spát se koukali na Jak poslat tatínka do polepšovny, protože tomu se prostě nedá odolat. v noci se Eliška probudila a že jí bolí ouško. Tak si lehla k mamce do postele a chladili ouško a hráli si na potápěče a naštěstí se to ouško uzdravilo a Elinka mohla jít hodovat. Ale vyráželi pozdě, až po 10:30, neboť Elinka dospávala tu noc až do 10h. Děcka přinesli zase plné košíky a vyrazili pro další na Ohrazenici. Musíme ale brzo do Prahy, zítra čeká Fílu velký den- jde na přijímačky na Horáčkovku, tak musí být plný síly a to znamená
Fílípek přeje babičce k narozeninám 21.4.11
všechno nejlepší k narozeninám, ať jsi spokojená a po odmlce ještě přidal- a ať pozdě umřeš.
Fíla začal chodit sám ráno do školy 19.4.11
Tak to přišlo. Ode dneška chodí Fíla ráno sám do školy. Všichni mu naprosto věříme a vše funguje, jak má.
Víkend v Dáblickém háji -16.4.-17.4.11
Na sobotu se nám zalíbilo na ententyky zněni- jarní pochod Dáblickým hájem s překvapením a tak jsme se rozhodli, že se zúčastníme,a moc se nám tam líbilo. Šli jsme po fáborkách okruh cca 6km a po cestě bylo 5 stanovišť, kde děti plnili úkoly a na konci si vylosovali odměnu. No a jednom ze stanovišť byla upoutávka na tento jarní běh, tak jsme zkusili děti a Fíla, že jo a Eliška, že neví.
Tak tedy v neděli jdeme zkoušet další štěstí v běžeckých závodech a náhoda rozhodla o běhu v Dáblickém háji. Ráno nás opět přivítalo sluníčko a Fílova touha na závodní přetrvávala, tak se vyrazilo, na nás nezvykle už byl odjezd po 8hod. Taťka ješte ráno stačil namontovat kola na auta, takže s ními jedou i kola a po závodech máme naplánován výlet podél řeky směr Roztoky.
Filípek si dal za cíl být do 7. místa a opravdu se mu to povedlo, byl sedmý z celkového počtu 19 kluků a to byla kategorie ročník 2002-2003, takže patřil mezi mladší kluky. Byl to okruh, který byl nejdříve po rovince, pak kopeček dolů, opět rovinka a stoupání do cíle a poté opět kratičká rovnika do cíle. Na konci kopečku Fíla vypadal, jak když měle z posledního, ale dokázal se neuvěřitelně vyšponovat a ve špurtu ještě předběhl jednoho klučinu, takže jsme byli nadšený z takové úspěchu a jaký je Fíla bojovník.
Za 2 hodiny běžela i Elišky kategorie. Nejdříve nechtěla běžet, ale pak si to rozmyslela (když zjistila, že bude jedna z nejstarších – byla v kategorii 2006-2007 a má šanci být do třetího místa) a už se nemohla dočkat a pořád, kdy že už to poběží. Dočkala se. A holek v této kategorii bylo jak buchet – tolik, že musely být 2 rozeběhy (cca 26holek). Eliška vybojovala krásně 4.místo (velmi těsně – asi jeden krok od třetího místa), ale v cíli byly slzičky, že chtěla být třetí. No jo, co se dá dělat, tak snad příště.
Ale teď nás ještě čeká překvápko, zda kola vydržely na střeše (vydrželi, nikdo o staré vykopávky nestál) a vyráží se směr Holešovice. Zaparkujeme, nasedneme na kola a čeká nás vyasfaltovaná cyklostezka okolo Vltavy z Holešovic okolo Zoo směrem na Kralupy. Je to pohoda, sluníčko svítí, ale lidí je jako mraků – cyklisti, bruslaři a talé chodci. Ujeli jsme asi 25km a spokojení odjížděli v 17hod domů. Na taťku ještě večer čeká nohejbal:-)
Filípek jede na první ŠvP 7.4.-14.4.11
Tak týden na to, co jsme se vrátili z Havaje Filípka čeká další dobrodružství a to první škola v přírodě. Vyřážejí do rekreačního zařízení Vápenka v Krkonoších nedaleko Pece pod Sněžkou.
Když jsme se Fíli ptali, zda se těší, tak říkal, že neví, protože neví, co znamená škola v přírodě, takže je spíš zvědavý co to tedy je a co to obnáší.
Ve čtvrtek už nešel do školy, ráno mamka dobalila věci s sebou, Fíla si vyzkoušel Matematického klokana a mohlo se vyrazit ke škole, kde byl ve 12:30 odjezd. Dětičky naskákali do autobusu, rodiče zamávali a za týden na shledanou.
Ještě že nám zbyla aspoň ta Eliška, s tou maminka na tento den naplánovala cyklovýlet, bylo totiž nádherné počasí a teploučko. Z výletu sešlo poté, co mamka měla vypuštěné pneumatiky a Eliška měla trochu problémy s bržděním, kdy místo aby dala šlapky dozadu a zabrzdila, tak roztáhla nohy, pustila řidítka, spadla a poté i kolo. Nicméně u Botiče si na všechno rozpomněla a jezdila jak zkušený cyklista, takže je na letošní sezónu připravená.
V pátek mamka odvezla Elišku na prázdniny babičce (stavěli se u zubaře, aby zase udělal 2 blomby, které vypadly na Havaji) a na oběd už byly u babičky a dědy.
Mamka se vrátila domů a začal týden bez dětiček, nejdelší doteď. Rodiče během toho týdne stačili dojít na tenis, pinpong, do divadla (Blbec k večeři) a pak také pracovali a těšili se na ty robátka, až se vrátí zpátky.
Od Filípka přišel v úterý první koresponďák a tam stálo:
Ahoj domů. Tady je zima, a fouká vítr. mají tu XXXL večeře, a XS snídaně. Byly jsme v Polsku, a tam byl krásný výhled. Filip Druhý lístek mamce paní učitelka předala u autobusu, když dorazili a tam stálo:
Ahoj domů. Tady nám dnes sněží, v úterý jsme tady měli karneval a přišel k nám pan krnap a viprávl o krkonoších.
Ano, ano, je to tak, napadl jim sníh. Když odjížděli bylo kolem 20 stupňů a když přijeli, tak bylo celých 7 stupňů. Mamka nedala Fílovi zimní bundu, tak se celý týden strachovala, zda nezmrzne, ale zvládl to a přivezl si jenom rýmičku. Fílovi se na ŠvP moc líbílo, všechno zvládnul, přivezl samé jedničky i špinavé prádlo v tašce na špinavé prádlo a rozhodl se, že pojede i na letní soustředění s plaveckým oddílem. Rodiče se pomazlili s Filípkem a vyrazili všichni pro Elišku, kde se ještě užili s prarodiči a večer jsme dorazili domů.